|
|
Interakce spermií a jiker u sladkovodních ryb: vliv prostředí na fertilizační proces
KHOLODNYY, Vitaliy
K oplození u sladkovodních ryb dochází v prostředí, které může negativně ovlivnit gamety. Z tohoto důvodu by se samčí gamet ryb měly co nejdříve dostat ke svému protějšku, samičí gametě, protože sperma se během osmotického šoku poškodí během několika minut nebo méně. Za těchto podmínek by bylo velmi výhodné, kdyby existoval specifický mechanismus, který by spouštěl, podporoval a řídil vzájemné setkání obou gamet. Jikry mnoha druhů sladkovodních ryb s vnějším oplozením jsou uvolňovány do vnějšího prostředí obklopené pláštěm ovariální tekutiny (OT) se složením ideálním pro podporu a ochranu jiker a spermatu před škodlivým účinkem sladké vody. Stávající data podporují myšlenku, že vlastnosti OT a/nebo specifických sloučenin obsažených v ní nebo uvolněných jikrami by mohly významně ovlivnit chování samčích gamet a následně ovlivnit výsledek oplodnění z hlediska počtu oplodněných oocytů. Mechanismy, které by usnadňovaly a spouštěly setkání gamet, jsou také velmi žádoucí, pokud jde o přirozený výběr. Zjistili jsme, že přítomnost OT významně ovlivnila chování spermií pstruha duhového, zejména znaky pohyblivosti spermií: vyšší rychlost byla udržována po delší dobu a trajektorie spermatu byly lineární, ve srovnání s těmi pozorovanými ve vodě. V testu akumulace spermií s mikro kapilárami (test chemotaktické reakce) ovariální tekutina pstruha duhového vykazovala "přitažlivý" účinek na aktivované samčí gamety, který závisel na osmotických vlastnostech aktivačního média. Různé frakce o různé molekulové hmotnosti OT ovlivňovaly "přitažlivé" chování buněk různým způsobem. Nejvýznamnější účinek zachytávání byl odhalen u nízkomolekulární frakce a bylo zjištěno, že možné chemotaktické činidlo je termostabilní. Zachycené buňky vykazovaly specifické chování tzv. turn-and-run, jenž je doprovázené asymetrickým pohybem bičíku a výbušným zvýšením koncentrace iontů vápníku v ohýbané části bičíku. In vitro fertilizační test odhalil zvýšení výkonu spermií, zejména ve vzorcích od příbuzných jedinců, což vedlo ke zvýšení míry vývoje embryí. Přítomnost ovariální tekutiny o zředěné koncentraci (30% roztok ve vodě) měla inhibiční účinek na iniciaci motility u jesetera malého. Nižší koncentrace ovariální tekutiny zvýšila životnost spermií a neovlivnila jejich trajektorie. Test chemotaktické odpovědi neprokázal žádný účinek ovariální tekutiny na chování spermií, zatímco současně byl patrný přitažlivý účinek roztoku inkubovaného jikrami (např. kvůli některým látkám uvolňovaných z jiker během jejich kontaktu se sladkou vodou). Výsledky in vitro fertilizačního testu ukázaly, že přítomnost ovariální tekutiny brání jikrám ve ztrátě fertilizační schopnosti v důsledku kontaktu s vodou, a také podporuje spermie, aby mohly oplodnit jikry během delší doby. Přítomnost ovariální tekutiny u kapra obecného v aktivačním médiu způsobila snížení rychlosti spermií ve srovnání s médiem prostým OT a významně změnila vzorec pohybu z přímé motility pozorované ve vodě na krouživý pohyb v médiu s vysokým obsahem OT (50%). Vpichování OT (v testu akumulace spermií) znamenalo okamžitou a výraznou chemotaktickou reakci spermií. Okolní podmínky, které doprovázejí setkání gamet, zejména přítomnost OT, obsah iontů vápníku a osmolarita, významně ovlivňují výkonnost samčích gamet u pstruha duhového, jesetera malého a kapra obecného, pokud jde o změny rychlosti, linearitu trajektorie a schopnosti reagovat na externí signály, např. atraktanty. Díky této provedené studii můžeme usuzovat, že způsob, jakým ovariální tekutina ovlivňuje chování spermií u těchto druhů, může být spojen s jejich reprodukční (výtěrovou) strategií.
|
|
|
Morfologie chovaných skupin lososovitých ryb
Halačka, Karel ; Mendel, Jan ; Mareš, J.
Cílem studie bylo sledování vybraných morfologických znaků sledovaných druhů či skupin lososovitých ryb : pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss) původem z Dánska, Itálie, Jihoafrické republiky, siven americký (Salvelinus fontinalis), siven arktický (S. alpinus), siven obrovský (S. namaycush), a jejich hybridi (S. fontinalis x S. alpinus). Sledovány byly vybrané morfologické parametry - stavba těla, hmotnost vnitřních orgánů, struktura pokožky a žáber.
|
|
|
Kvalita uzených výrobků hospodářsky významných druhů ryb
KORYŤÁK, Lukáš
Tato diplomová práce si kladla za cíl otestovat přírodě blízkou aditivní látku a to kaseinát sodný, která nepodléhá mezi spotřebiteli nepopulárnímu označení "E" na etiketě výrobku, a která by poskytla tzv. "vyšší hodnotu" produktu hospodářsky významných druhů ryb v ČR, konkrétně kapra obecného (Cyprinus carpio), tolstolobika bílého (Hypophthalmichthys molitrix) a pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss). Dalším cílem práce bylo zjistit, vliv této aditivní látky na mikrobiální a biochemické procesy a také na organoleptické vlastnosti vybraných uzených ryb. Pro aplikaci byly použity celkem tři koncentrace tohoto přípravku a to 25, 50 a 100 g×kg-1. Výsledky této práce potvrdily, že díky kaseinátu (o koncentraci 100 g×kg-1) nedošlo k takovým ztrátám vody, jako tomu bylo u kontrolní skupiny, na níž se neaplikoval žádný aditivní přípravek, a která sloužila k porovnání se skupinami ošetřenými kaseinátem. Kapr obecný měl průměrnou ztrátu 12,9 % u vzorků ošetřených kaseinátem sodným a 14 % u kontrolní skupiny. Tolostolobik bílý na to byl obdobně. Skupina ošetřená kaseinátem ztratila v průměru 12,4 % a kontrolní skupiny přibližně 14 %. Nejlépe na tom byl pstruh duhový, který díky kaseinátu zadržel největší množství vody, respektive neztratil tolik na hmotnosti a to 15,9 % pro kaseinát sodný oproti 19,3 % naměřených v kontrolní skupině, ovšem tyto rozdíly se nepotvrdily jako statisticky průkazné. Co se týče textury masa, tak vyšla tužší pro vzorky ošetřené kaseinátem sodným oproti křehčí kontrolní skupině. U kapra a pstruha se neprokázala statisticky průkazná rozdílnost v tuhosti masa mezi kontrolou a skupinou s aplikovaným aditivním přípravkem. Zatímco u tolstolobika byly tyto rozdíly výrazné. Kontrolní skupina vykazovala jasně (p<0,05) nižší tuhost oproti skupině, na níž se aplikoval aditivní přípravek. Mikrobiologický rozbor se provedl 7. den po vyuzení a hodnoty se pohybovaly v rozmezí 2×10 až 1,9×10^2 KTJ×g-1. V rámci experimentu, skupiny testovaných druhů ryb nevykazovaly statisticky průkazný rozdíl (p>0,05). Testy na možný výskyt Listeria monocytogenes u všech uzených vzorků ryb i kontroly byly negativní. Živinové složení bylo zaměřeno především na základní živinové složky, kterými byly bílkoviny, tuky a sacharidy. Kontrolní skupina nevykazovala žádné výrazné odlišnosti oproti skupině, na kterou byl aplikován kaseinát sodný. Výsledky od konzumentů i senzorická analýza od panelu proškolených osob byly velmi podobné. Neprokázaly se statisticky významné rozdíly mezi ošetřenou skupinou kaseinátem sodným a neošetřenou tzv. kontrolní skupinou uzených druhů ryb.
|
|
|
Vliv hmyzích komponent v krmivu ryb na produkci, zdraví a kvalitu ryb.
HLÁVKOVÁ, Markéta
První část této práce je věnována zpracování literárních zdrojů a údajů o možnostech použití různých druhů hmyzu jako alternativního krmiva podávaného rybám. Druhá část práce je věnována samotnému experimentu. Pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss) byl chován v akvarijní místnosti Fakulty rybářství a ochrany vod JU ve Vodňanech. Experiment byl proveden ve třech opakováních, ve 300 litrových akváriích, po 8 -10 kusech ryb v každém akváriu. Během experimentu byly ryby rozděleny do skupin podle typu použitého krmiva. Kontrolní skupina byla krmena komerčním peletovým krmivem a další 4 skupiny krmiv obsahovaly v určitém procentuálním zastoupení energie krmné dávky hmyzu, jímž byl cvrček domácí (Acheta domesticus) a larvy potemníka peruánského (Zophobas morio). Ryby byly sledovány po dobu 2 měsíců a během této doby byla třikrát zaznamenána jejich váha a míra. Po dokončení experimentu byla provedena senzorická analýza masa, ve které byly hodnoceny rozdíly mezi vůní, chutí, pachutí a konzistencí rybího masa v závislosti na předkládaném krmivu. Výsledky sledování váhy a přírůstku ryb ukazují, že předkládané krmivo nemá významný vliv na tyto ukazatele. Naproti tomu senzorická analýza prokázala rozdíly mezi sledovanými parametry. Jako nevhodné alternativní krmivo se ukázalo krmivo obsahující pouze hmyz. Jednoznačným závěrem je, že hmyz lze použít jako alternativní krmivo pro ryby chované v akvakulturách, nicméně je více než vhodné ho kombinovat s komerčními krmivy.
|
|
|
Prodloužení skladovatelnosti chlazených rybích výrobků
PFLUG, Róbert
Diplomová práce byla zaměřena na možnosti prodloužení skladovatelnosti rybích výrobků pomocí koupelí s obsahem komerčně používaných sedmi aditiv. ANTIBAK, MIC STAB, Bakont, SEA-F75, Misocarine LR, SAFE A Plus a AMX liquid. Účinnost těchto látek na prodloužení skladovatelnosti byla posuzována na základě testů CPM, úrovně oxidace tuku a bílkovin, stanovení nutričních parametrů svaloviny, a v neposlední řadě senzorických analýz. Experimentálními druhy byly 2 významné komodity pro českou akvakulturu - pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss) a kapr obecný (Cyprinus carpio). Celý projekt byl strukturován do 6 dílčích etap. V průběhu testování byl omezen původní počet aditiv (7) postupnou selekcí na 2 přípravky. A to na Bakont a AMX liquid, které byly testovány podrobněji na pstruhovi (filet s kůží, kuchaný s hlavou) a kaprovi (filet s kůží bez šupin) chlazených volně ložených a chlazených balených ve vakuu. U pstruha antimikrobiální účinek lázní u kuchaných ryb s hlavou se- a bez žaber. Ošetřené filety pstruha volně ložené i vakuově balené vykazovaly signifikantně menší abundanci mikroflóry svaloviny. V případě kapřích filet volně ložených chlazených nelze říci, že by koupel měla v tomto případě efekt na CPM v mase. Kombinace lázně a vakuového balení byla ovšem singnifikantně odlišná mezi kontrolou a přípravkem Bakont. AMX liquid nebyl v tomto případě aplikován v dostatečné dávce či dostatečném čase na kapří svalovinu. Pozitivním zjištěním je skutečnost, že při aplikaci aditiv na výrobek "pstruh kuchaný s hlavou" nezáleží na tom, zda jsou žábra ponechány, či nikoli. Ve všech případech ovšem byly rozbory na přítomnost patogenů Escherichia coli, Salmonella spp. či Listeria monocytogenes negativní. Z výsledků provedených senzorických analýz zle usoudit, že se látky obsažené v aditivech neprojeví na senzorických vlastnostech testovaných ryb.
|
|
|
Hematologické změny u ryb vystavených dusitanům
FRANĚK, Roman
Cílem práce bylo zjistit vliv dusitanů na hematologické ukazatele pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss) a tilápie Nilské (Oreochromis niloticus). Po expozici ryb různým koncentracím dusitanů, byly stanoveny hodnoty 48hLC50. Pro vlastní test byly použity zlomkové koncentrace těchto hodnot. Pro pstruha duhového 8 mg.l-1 NO2?, pro tilápii nilskou 11 mg.l-1 NO2?. Expozice u obou druhů trvala 48 hodin. Z krve ryb byly stanoveny hematologické parametry, z krevních nátěrů se stanovil vliv dusitanů na velikostní změny erytrocytů. Z krve pstruha duhového byl elektronovou mikroskopií stanoven vliv dusitanů na změny v ultrastruktuře erytrocytů. U erytrocytů pstruha duhového bylo zjištěno signifikantní (p < 0,05) zmenšení jader. Na snímcích z elektronového mikroskopu bylo prokázáno zvýšené množství změn, především v podobě různých útvarů v cytoplazmě erytrocytů, také bylo viditelné smrštění jader. Bylo zjištěno signifikantní (p < 0,01) snížení množství hemoglobinu a signifikantní (p < 0,01) zvýšení koncentrace methemoglobinu v krvi u exponované skupiny. U počtu erytrocytů a hematokritové hodnoty nebyly zaznamenány změny. Hodnocení hematologických ukazatelů tilápie nilské neprokázalo žádné velikostní změny u měřených parametrů, změny nebyly zaznamenány u počtu erytrocytů, množství hemoglobinu ani u hematokritové hodnoty.
|
|
|
Změny biochemických ukazatelů u ryb v souvislosti se zvýšenými koncentracemi dusitanů ve vodě
PODLESNÝ, Martin
Cílem této práce bylo posouzení vlivu dusitanů na ryby na základě změn vybraných biochemických ukazatelů. Sledování bylo prováděno formou testů akutní toxicity na pstruhu duhovém (Oncorhynchus mykiss) a sumci velkém (Silurus glanis) a subchronické toxicity (růstový test) na pstruhu duhovém (Oncorhynchus mykiss). Teoretická část je zaměřena na toxikologii vodních živočichů a na hodnocení toxicity látek a přípravků pro vodní organismy. Dále jsou zde uvedeny bližší informace o dusitanech, konkrétně o jejich výskytu a zdrojích ve vodním prostředí, o mechanismu jejich příjmu a toxickém působení na ryby, včetně faktorů, které jejich toxicitu ovlivňují. V praktické části je uvedena metodika a výsledky testů akutní toxicity na pstruhu duhovém a sumci velkém a subchronického testu na pstruhu duhovém. Na základě výsledků testů akutní toxicity byly stanoveny hodnoty 96hLC50 pro pstruha duhového (96hLC50 = 11,2 mg.l-1 NO2-) a pro sumce velkého (96hLC50 = 15,3 mg.l-1 NO2-). Subchronický test toxicity, při kterém byl pstruh duhový vystaven po dobu 28 dnů dusitanům v koncentracích od 0,01 až 3,0 mg.l-1 NO2-, prokázal zvýšení koncentrace glukózy a snížení koncentrace draslíku v krevní plasmě u všech pokusných ryb. Nejvyšší koncentrace dusitanů (3,0 mg.l-1 NO2-) vyvolala 42 % inhibici růstu a 65 % mortalitu ryb. Kumulace dusitanů v krevní plasmě pokusných ryb byla prokázána po expozici dusitanům v koncentracích 0,6 až 3,0 mg.l-1 NO2-.
|
host ::
RSS.